Málo známá Stará Plzeň

Město Plzeň nabízí nepřeberné množství zajímavostí a pamětihodností, a tak návštěvníci opomíjejí jeho přilehlé okolí. A to je škoda. Necelých 10 kilometrů jihovýchodně od středu Plzně totiž najdou jiný turistický klenot. V údolí řeky Úslavy se nachází původní Plzeň – město Starý Plzenec, které se kromě významné minulosti pyšní řadou historických i přírodních památek.

Něco málo z historie

První písemná zmínka o místě zvaném Plizeni (či později Plizen) se datuje k roku 976, archeologické nálezy dokazují osídlení již od 5. tisíciletí před naším letopočtem. Až do konce 13. století patřilo toto městské sídlo k nejdůležitějším v českém státě, a to díky živému obchodnímu ruchu. V roce 1295 však král Václav II. založil nedaleko Novou Plzeň (dnešní město Plzeň) a Stará Plzeň začala upadat.

Památka na Otce vlasti

Na jihozápadním okraji Starého Plzence se vzpíná kopec Radyně, na jehož vrcholu nechal Karel IV. postavit hrad jménem Karlskrone. Německý název se však neujal a lidé ho začali nazývat podle vrchu, na kterém stojí. Z královské stavby se dochovaly obvodové zdi, spodní část kulaté věže a celá hranolová věž, která je upravena na rozhlednu. Při stoupání za krásným výhledem si můžete prohlédnout historickou expozici s modelem původní podoby Radyně a pohádkovou expozici, vztahující se k místní pověsti. Kolem zříceniny prozkoumáte základy hradeb, příkop a hlubokou cisternu na vodu.

Parkoviště s občerstvením a Centrem služeb pro turisty se nalézá v těsné blízkosti. A pokud by děti neunavilo prolézání hradu ani vyšlapání schodů, vezměte je na dětské hřiště za Centrem služeb.

Cestou necestou, lesem nelesem

V podhradí začíná (i končí) jedinečná Skalní stezka, která vás provede poutavými místy Radyňské vrchoviny. Na 3 km dlouhém okruhu se pokocháte krásou kamenných uskupení, vyhlídkou na Starý Plzenec či pohledem do starých lomů. Děti pobaví 5 interaktivních cedulí s legračními básničkami a hlavolamy, rozhodně se však na trasu nevydávejte s kočárkem. Odpočinout si můžete na mnoha lavičkách, osvěžit pak vodou ze dvou studánek. Nejkrásnějším zastavením je buližníkový hřbet Andrejšky, kterému se podrobněji věnujeme níže.

Jak již bylo zmíněno, oficiální začátek cesty je hned pod Radyní, ale napojit se na ní lze i u vysílače na konci Heydukovy ulice.

Kameny, kam se podíváš

Přírodní památka Andrejšky se rozkládá na severozápadním svahu vrchu Radyně. Na ploše o rozloze cca 2 ha najdete mimo jiné 300 m dlouhý buližníkový suk, jehož jednotlivé části vytváří roztodivné útvary, převisy i kamenná moře. Z rozsedlin vykukují stromky připomínající bonsaje, porosty lišejníků a kapradin navozují tajuplnou atmosféru. Mezi okolními stromy leží obrovské balvany, jakoby se z kamýku odkutálely. Andrejšky přímo vyzývají k romantické procházce ve dvou i k dobrodružné rodinné výpravě.

Pokud chcete tuto lokalitu navštívit samostatně, a ne jako součást Skalní stezky, doporučujeme zaparkovat na konci ulice s příhodným názvem Andrejšky. Odtud je to, co by kamenem dohodil.

Rarita na kolejích

Úzkorozchodné železnice a vozidla se dnes vidí málokde a jedním z takových vzácných míst je Plzenecká železnice. V prostoru bývalého dětského tábora se svezete po přibližně 600 metrů dlouhé úzkokolejné muzejní dráze v historickém vagónku. Těch vlastní PŽ asi 70, plus 10 lokomotiv. Nezapomeňte si však předem zjistit otevírací dobu, dráha je totiž provozována jen příležitostně, popř. pro větší skupinky po předchozí domluvě.

Areál naleznete mezi ulicemi Andrejšky a Na Hřišti, v těsném sousedství fotbalového hřiště.

Přírodní monument

Součástí již zmiňovaného buližníkového pásu, táhnoucího se od Klatov až k Brandýsu nad Labem, je i velkolepý útvar jménem Ostrá Hůrka. Nachází se při silnici č.180, cca 2 km západně od středu města. Miliardu let stará skalní věž se tyčí do výšky 20 metrů a při pohledu od Starého Plzence připomíná hlavu obra. Pod skálou je údolíčko bývalého kamenolomu, kde lze tábořit. Romantiku místa dotváří okolní lesík se sítí pěšinek.

Auto zaparkujte na odbočce k chatařské osadě téměř naproti Ostré Hůrce, nebo u obchodního centra Olympia, odkud vás čeká asi 1 km chůze.

Za nejstarší církevní památkou

Řeč je o Rotundě svatého Petra a Pavla, stojící pod vrcholem kopce Hůrka, ve staré části města zvané Malá Strana. Dle některých zdrojů se jedná o nejstarší celistvě dochovanou církevní památku v ČR. Z originální typicky románské stavby se dochoval pouze jeden objekt válcovitého tvaru. Uvnitř objevíte výstavku kopií místních archeologických nálezů a mapku původního hradiště. Veřejnosti se Rotunda otevírá první sobotu v měsíci od května do září v čase 13:00 – 16:00, ale i bez prohlídky interiéru stojí návštěva tohoto místa za to. Částečně díky krásné vyhlídce na celé město i protější hrad Radyni a částečně kvůli zajímavostem v přilehlém okolí (viz níže).

Výchozím místem je Malostranské náměstí, kde zelenobílé značení naučné stezky vede uličkou K Vykopávkám až na strmou pěšinu. Asi 300 m dlouhé stoupání nejlépe utíká na jaře, a to zásluhou rozkvetlého okolního sadu.

Krásy přírody i historie

Z Malostranského náměstí míří nahoru dvě naučné stezky – Staroplzenecká a Stará Plzeň a kupci. Obě zahrnují Rotundu, základy dvou kostelů z 11. století a zbytky původního hradiště. Na vrcholu kopce Hůrka se stezky rozdělují. Vlevo směřuje NS Stará Plzeň a kupci, která přibližuje tehdejší život v tvrzi, NS Staroplzenecká se stáčí doprava, k starému mohylovému pohřebišti. Na rozcestí V Doubcích se můžete rozhodnout o pokračování trasy – buď se pod přírodní památkou Černá stráň vrátíte na Malostranské náměstí, nebo se vydáte na velký poznávací okruh. Cestu si tak prodloužíte asi o 8 km.